Kdyby byly brány v úvahu jen její politické dějiny, zůstala by Velká Morava pouze drobnou historickou epizodou na východním pomezí franské říše, která by v historických příručkách byla maximálně zmíněna jednou či dvěma větami. Co z ní učinilo tak výrazný a nepominutelný historický fenomén, byla činnost a kulturní dílo cyrilometodějské misie, které mělo tak dalekosáhlý význam pro kulturní – a namnoze i politický – vývoj velké části slovanského světa na dlouhá staletí (V. Vavřínek 2001).
Čeho je nám v této době nejvíce třeba? Společných modliteb, upevňování společenství svatých ( neboli křesťanů), shromáždění Božího lidu kolem sv. Prestolu. Proto jsme se vydali na pouť do našeho jediného moravského mužského monastýru v Hrubé Vrbce, rodišti sv. novomučedníka Gorazda, abychom si při eucharistii vyprosili Boží požehnání, abychom se očistili tělem a krví našeho Spasitele a abychom se sjednotili při slavení Jeho oběti. Bylo to pouhých 24 hodin před jednáním eparchiálního shromáždění, které se namnoze lišilo od předchozích a které přineslo cenný plod soborné jednoty - zvolení kandidáta na pomocného biskupa naší eparchie. Stal se jím igumen Monastýru sv. Gorazda v Hrubé Vrbce jeromonach Joakim. Zde je několik fotografií ze sv. liturgie i následného společenství u stolu lásky:
Tradiční událost vrcholného podzimu. Hlavní organizátorem jsou přátelé - příznivci systému "Jóga v denním životě". Slovem či spoluúčastí na celé akci se podílí i představitelé římsko-katolické a pravoslavné církve. Letos se jednalo už o čtvrtý ročník pochodu. Vše trochu připomíná známé lampionové průvody z minulých dob, ale náplň je zcela jiná (díky Bohu). Letos organizátoři vymysleli částečně inovovanou dramaturgii. Pochod začal shromážděním před pravoslavnou kaplí sv. Rostislava. Po úvodním slově a hudební vložce přítomné oslovil pravoslavný kněz - otec Kliment, načež improvizovaný pravoslavný sbor zazpíval starokřesťanský hymnus "Světlo tiché...". Průvod se hnul směrem k římsko-katolickému kostelu, kde promluvil pan farář František Bůžek. Poslední část se odehrála na nádvoří ášramu. Vše bylo završeno setkáním v rozlehlém sálu zámku, vyhřátém původním krbem a provoněném čajem a cukrovím. Zde je několik fotografií:
Podrobnější informaci naleznete zde (rolujte dolů až se objeví příslušné video)
Oslavili jsme svátek sv. Rostislava, knížete Velkomoravského, mučedníka, zakladatele prvního státu západních Slovanů. Sv. liturgii vedl Jeho Vysokopřeosvícenost Simeon, arcibiskup olomoucko - brněnský. Spolusloužili ředitel Eparchiální rady Olomoucko-brněnské eparchie pravoslavné církve v Českých zemích protojerej Libor Raclavský, představený monastýru sv. Gorazda v Hrubé Vrbce archimandrita Joakim, duchovní správce Pravoslavné církevní obce v Prostějově jerej Konstantin, duchovní správce Pravoslavné církevní obce ve Střílkách - Uherkém Hradišti jerej Kliment (v průběhu sv. liturgie uveden vladykou Simeonem do hodnosti protojereje). Přivítali jsme poutníky ze Slovenska, Brna, Koryčan, Kyjova, Hradčovic a dalších míst. Poděkování patří všem, kteří se zpěvem, darem či jakýmkoli jiným způsobem přičinili o důstojný průběh oslavy našeho patrona. Po sv. liturgii jsme sdíleli společenství u prostřeného stolu, které ze všeho nejvíce připomínalo velkou rodinu. Ač se to v těchto až příliš pragmatických časech nezdá, jako by bylo slyšet šumění křídel moravské orlice, která neviditelně létá nad Moravou našich otců a chrání jejich odkaz, naše dědictví, náš mnohdy odvrhnutý, avšak stále vyzývající úděl, naši čest a hrdost.
"K lidu svému uvedl jsi Církev apoštolskou,
Duchem svatým naplněnou.
I nyní, svatý Rostislave, kníže,
pros Hospodina za lid svůj."