25. července 2010
Mezinárodní (pozemská) spravedlnost odložila masku
(skromný komentář rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora v Haagu o jednostranně vyhlášené
nezávislosti Kosova 17. února 2008)
Ve čtvrtek 22. července 2010 Mezinárodní soudní dvůr v Haagu zveřejnil své dlouho očekávané stanovisko k
jednostranně vyhlášené nezávislosti Kosova albánskými separatisty v únoru r. 2008. Stanovisko soudu bylo
vyžádáno rezolucí OSN na základě žádosti Srbska. Soud měl odpovědět na otázku "zda li bylo jednostranné
vyhlášení nezávislosti Kosova (deklarace) v souladu s mezinárodním právem".Ten, kdo již alespoň částečně
pochopil, jak se to v těchto časech má se světskou spravedlností v režii nejmocnějších států ameroevropského
souručenství, jistě nečekal jasnou odpověď "ano" či "ne". Lze si snadno představit, pod jakým tlakem byli soudci.
Na jedné straně očividně nelegální pokus o secesi části území suverénního státu, na druhé pak brutální nátlak těch
mocností, které tuto secesi připravily, režírovaly její průběh a dosud ji podporují a chrání její vykonavatele.
Připomeňme, že někteří z těchto vykonavatelů museli být nejprve vyškrtnuti ze seznamu teroristů, na kterém do
doby přípravy akce figurovali. Důvody proč tak některé státy činily a činí by vydaly na samostatný obsáhlý rozbor.
Nyní je proto ponecháváme stranou, pouze na závěr tohoto komentáře připojujeme pod čarou několik poznámek
jakožto inspiraci pro přemýšlení. V každém případě situaci, ve které se soudci nalézali, by jim sotva kdo chtěl
závidět. Statečnost a čestnost nejsou ,zvláště v posledních dobách, v našem "moderním západním společenství"
právě nejrozšířenější lidské vlastnosti. A není se proto co divit soudcům, že hledali možnost, jak se z nepříjemné
situace vyvléci po způsobu "chytré horákyně". Právnický veletoč, který nakonec veřejnosti předvedli, překonal
ovšem i ta nejpesimističtější (rozuměj nejrealističtější) očekávání. Aby se soud vyhnul přímé a jasné odpovědi
na podstatu otázky, formulované OSN, tedy, zda byl pokus o odtržení Kosova a Metochije od Srbska legální,
oddělil od sebe "formulaci" otázky a její "obsah - podstatu". Dle konstatace soudu mezinárodní právo neobsahuje
žádný konkrétní zákaz vyhlašování (přijímání, schvalování) deklarací o nezávislosti a proto vyhlášením
samostatnosti Kosova nebylo porušeno mezinárodní právo. A jelikož takový přímý zákaz neobsahuje ani Rezoluce
Rady bezpečnosti č. 1244 (o kterou se Srbové ve sporu se separatisty a nemalou částí €vropy a také s U.S.A.
zejména opírají), nebyla prý porušena ani tato rezoluce a ani ústavní řád na jejím základě na Kosovu zavedený.
Zdůrazněme zde, že separatisté pochopitelně vyhlášení nezávislosti nechápali a nechápou jako nějaký prázdný
výkřik do tmy, ale jako zpečetění a potvrzení secese. Dále připomeňme, že rezoluce č. 1244 skutečně neobsahuje
text, který by byl formulací zákazu vyhlašovat či přijímat deklarace o nezávislosti, zato
však obsahuje jasně formulované ustavení, že "územní celistvost Jugoslávie (jejímž je dnes Srbsko nástupnickým
státem) zůstane nedotčena". Tuto skutečnost soud nemohl nikterak obejít a vyrovnal se s ní poněkud lakonickou
konstatací, že vyhlášení nezávislosti Kosova se dělo mimo rámec rezoluce č. 1244. Soud ústy svého předsedy
Hisašiho Ovady vysvětlil, že se nezabýval otázkou práva na sebeurčení, ani politickými implikacemi deklarace,
nýbrž pouze hledáním odpovědi na dotaz, zda deklarace o nezávislostii Kosova byla či nebyla v souladu s
mezinárodním právem. Soud tedy vůbec neřešil podstatu věci, totiž zda pokus o secesi byl legální. Jinými slovy:
každý si může vyhlašovat nezávislost jak je mu libo, mezinárodní právo tím neporušuje. Podstata věci tím byla
vržena zpět na politickou půdu, tam, odkud přišla, tedy do New Yorku, do sídla OSN. Nebylo by se co divit, kdyby
mnohý politik dneška ohodnotil tento výkrut mezinárodního soudu jako elegantní ritern. V září se sejde Valné
shromáždění OSN a bude muset tento vrácený míček zpracovat. Mezitím bude samozřejmě pokračovat brutální
nátlak na státy, které dosud samostatnost Kosova neuznaly (123 ze 192 členských států OSN), aby tak do doby
zasedání Valného shromáždění OSN učinily. Ušetřeno nezůstane ani několik států €U, kterým bude s největší
pravděpodobností ntenzivně podsouván argument o potřebě sjednocení se v zájmu společné budoucnosti. V
souvislosti se čtvrteční demaskací instituce světové spravedlnosti není možno nepoukázat na minimální zájem médií
v České republice, pomineme - li několik stupidních a dosti přihlouplých (nejde - li ovšem přímo o záměr) zmínek,
uvedených hedlajny typu: "Mezinárodní soud potvrdil, že odtržení Kosova bylo legální" a pod.
Není překvapením, že představitelé dočasných kosovských institucí ihned po přečtení rozsudku
interpretovali jeho obsah jako potvrzení nezávislosti Kosova. Dá se rovněž očekávat, že i některé dosud váhající
státy se odhodlají k oficiálnímu uznání nezávislého Kosova, aby se tím zbavily nechutného nátlaku ze strany U.S.A.
a jejich evropských spojenců. Spekulovat o výsledku nadcházející bitvy o Kosovo na půdě OSN by v této chvíli
bylo neseriózní. Zdá se, že pozice Srbska byla "lišáckým" vyjádřením mezinárodního soudu spíše oslabena,
bez ohledu na to, že soud ve skutečnosti neposvětil pokus o secesi Kosova a Metochije. Vytvořil ovšem dosti
širokou bránu, kterou mohou do světové veřejnosti proudit mnohé interpretace právě opačného vyznění. V takto
zkomplikované pozici stojí před srbskou diplomacií velmi obtížný úkol, totiž přesvědčit politickými argumenty
(pokus o argumentaci právní smetl ze stolu svým rozhodnutím mezinárodní soud) světovou veřejnost, že loupež
části srbského území, provedená společnou rukou separatistů a některých nejvýznamějších států
světa, je špatná a neměla by být tolerována a že mezinárodní společenství by nemělo přistoupit na záměnu práva
mezinárodního právem silnějšího.
€vropa, zdá se, před několika dny nezměnila, nýbrž potvrdila svůj směr. Všemohoucí Bůh nechť nás ušetří
důsledků této volby. Kdo může, nechť se kaje a přináší oběti, aby nebyla dokonána tato duchovní sebevražda.
KM
_____________________________________________________________
Několi poznámek pod čarou:
-
zásoby černého uhlí na Kosovu se odhadují na 15 miliard tun
-
předpokládají se zásoby ropy
-
na území Kosova a Metochije se nacházejí ložiska se 40 ti miliony tun zinku a olova
-
jsou zde ložiska mědi, zlata, stříbra, uranu a kobaltu
-
americká základna Camp Bondsteel, rozkládající se na několika stech hektarech srbského území v Kosovu,
čítající na tři sta různých objektů a přes sedm tisíc vojáků, se nachází v blízkosti budoucích energovodů
a může sloužit jako zásadní strategický bod k jejich kontrole
-
kdo chce, může se zajímat o aktivity (nejen) amerických a britských firem v Kosovu a Metochiji,
i některých významných politických exponentů (např. bývalé ministrině zahraničí U.S.A.
M. Allbrightové a dalších)