Sv. Tichon Zadonský
O bohatství
část II.
Často se upomínej na smrt, soud Kristův, věčná muka a nepomíjející život a počneš svět se všemi jeho žádostivostmi a klamy nevyhnutelně nenávidět. Nebudeš toužit získat bohatství, slávu a veselení v tomto světě. Jediná tvá starost bude zaměřena na to, aby ses líbil Bohu, abys blaženě zemřel, aby ses na soudu Kristově nemusel stydět, aby ses vyhnul věčným mukám a dosáhl Božího Království.Vpravdě je veliké a mocné dílo nenechat se přelstít prázdnotou tohoto světa a přebývat v pravém pokání a zkroušenosti srdce, což je nezbytně třeba každému křesťanu.Zajisté pamatování na toto správné rozsuzování může každého člověka, byť by to byl i největší zhýralec, pohnout k pokání a držet v bázni Boží. Vždyť i sama připomínka něčeho tak vážného, jako je útrpná nebo mučivá věčnost, přivádí člověka do stavu chvění a úžasu; a připoutanost k chaosu a prázdnotě a záliba v hříchu vpravdě přichází od zapomínání na věčnost. Ó věčná muko, jak je hořká myšlenka na tebe! Strašné a krušné je dospět do takového mučení, strašné je a krušné být na věky zbaven Boha a věčného života! Pamatuj na konec a nezhřešíš navěky (Sir. 7, 39). Rozkoše se straň jako moru. Ona velmi oslabuje duši, učíce jí, aby cizí brala, aby druhé urážela a od poskytování milodarů, což se od křesťana žádá, ruku zdržovala. Rozkoš neví, kdy má dost, stejně jako nenasytné břicho; ona hltá každé dobro jako mořská hlubina: vše potřebuje a vše by chtěla měnit. Prý takový dům mi nevyhovuje, musím postavit jiný; oděv mám špatný, potřeboval bych ušít nový; hanba je abych vyjížděl v prostém voze, musel bych zaopatřit anglický kočár; tyto pokrmy se mi již znechutily, potřebuji se stravovat lépe a chutněji; obyčejné víno bych nemohl pít, musel bych koupit koňak; mým sluhům nesluší, aby mi sloužili v takových oděvech, měl bych je lépe vybavit; a takto do nekonečna. Tak rozkoš vše hltá a oslabuje mysl; proto se jí straň. Přirozenost se spokojí s málem, ale žádost a rozkoš potřebují mnoho. Tělo své nezdob parádním oděvem, jak je tomu u některých zvykem, ale ať tvůj oděv odpovídá tomu co jsi. Oděv křesťanský je oděv duše člověkovy: má zdobit duši a nikoliv tělo. Krása duše je obraz Boží, podle kterého jsme stvořeni. Tuto krásu chraň, to ti bude dosti. Pro ochranu před opilstvím je třeba mít na mysli následující:
- mladistvým se nesmí dovolovat, aby okoušeli opojných nápojů, neboť se na ně lehce navykají a co se v mládí naučí, toho se budou celý život držet;
- nedovolovat jim, aby s opilci a zhýralci měli cokoliv společného;
- odrostlí a ti, kteří dosáhli zralosti nemají bez potřeby pít;
- špatné společnosti a veselic je třeba se stranit;
- je třeba pamatovat na to, že je velmi těžké vzepřít se své vášni a že mnozí jí tělem i duší propadají;
- oni, kteří své vášni přivykli se musí vyzbrojit proti jejím mukám, stát směle, nepoddávat se, modlit se a vzývat všemocnou pomoc Boží;
- brát na paměť svízele, které ve stavu opilosti nastávají a střízlivost s životem v opilství porovnávat;
- myslet i na to, že mnozí v mrtvém snu opilosti umírají a že tedy z tohoto světa na onen bez jakéhokoliv vědomí a bez pokání odcházejí
Konec
zdroj: viz předchozí část
Kéž toto čtení přinese komu užitek. Amen. Dej Bože.