MSP_Haag_22072010

25. července 2010

Mezinárodní (pozemská) spravedlnost odložila masku

(skromný komentář rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora v Haagu o jednostranně vyhlášené 

nezávislosti Kosova 17. února 2008) 

 

   Ve čtvrtek 22. července 2010 Mezinárodní soudní dvůr v Haagu zveřejnil své dlouho očekávané stanovisko k

jednostranně vyhlášené nezávislosti Kosova albánskými separatisty v únoru r. 2008. Stanovisko soudu bylo

vyžádáno rezolucí OSN na základě žádosti Srbska. Soud měl odpovědět na otázku "zda li bylo jednostranné

vyhlášení nezávislosti Kosova (deklarace) v souladu s mezinárodním právem".Ten, kdo již alespoň částečně

pochopil, jak se to v těchto časech má se světskou spravedlností v režii nejmocnějších států ameroevropského

souručenství, jistě nečekal jasnou odpověď "ano" či "ne".  Lze si snadno představit, pod jakým tlakem  byli soudci.

Na jedné straně očividně nelegální pokus o secesi části území suverénního státu, na druhé pak brutální nátlak  těch

mocností, které tuto secesi připravily, režírovaly její průběh a dosud ji podporují a chrání její vykonavatele.

Připomeňme, že někteří z těchto vykonavatelů museli být nejprve vyškrtnuti ze seznamu teroristů, na kterém do

doby přípravy akce figurovali. Důvody proč tak některé státy činily a činí by vydaly na samostatný obsáhlý rozbor.

Nyní je proto ponecháváme stranou, pouze na závěr tohoto komentáře připojujeme pod čarou několik poznámek

jakožto inspiraci pro přemýšlení. V každém případě situaci, ve které se soudci nalézali, by jim sotva kdo chtěl

závidět. Statečnost a čestnost nejsou ,zvláště v posledních dobách, v našem "moderním západním společenství"

právě nejrozšířenější lidské vlastnosti. A není se proto co divit soudcům, že hledali možnost, jak se z  nepříjemné

situace vyvléci po způsobu "chytré horákyně". Právnický veletoč, který nakonec veřejnosti předvedli, překonal

ovšem i ta nejpesimističtější (rozuměj nejrealističtější) očekávání. Aby se soud vyhnul přímé a jasné odpovědi

na podstatu otázky, formulované OSN, tedy, zda byl pokus o odtržení Kosova a Metochije od Srbska legální,

oddělil od sebe "formulaci" otázky a její "obsah - podstatu". Dle konstatace soudu mezinárodní právo neobsahuje

žádný konkrétní zákaz vyhlašování (přijímání, schvalování) deklarací o nezávislosti a proto vyhlášením

samostatnosti Kosova nebylo porušeno mezinárodní právo. A jelikož takový přímý zákaz neobsahuje ani Rezoluce

Rady bezpečnosti č. 1244 (o kterou se Srbové ve sporu se separatisty a nemalou částí €vropy a také s U.S.A.

zejména opírají), nebyla prý porušena ani tato rezoluce a ani ústavní řád na jejím základě na Kosovu zavedený. 

Zdůrazněme zde, že separatisté pochopitelně vyhlášení nezávislosti nechápali a nechápou jako nějaký prázdný

výkřik do tmy, ale jako zpečetění a potvrzení secese. Dále připomeňme, že rezoluce č. 1244 skutečně neobsahuje

text, který by byl formulací zákazu vyhlašovat či přijímat deklarace o nezávislosti, zato

však obsahuje jasně formulované ustavení, že "územní celistvost Jugoslávie (jejímž  je dnes Srbsko nástupnickým

státem) zůstane nedotčena". Tuto skutečnost soud nemohl nikterak obejít a vyrovnal se s ní poněkud lakonickou

konstatací, že vyhlášení nezávislosti Kosova se dělo mimo rámec rezoluce č. 1244. Soud ústy svého předsedy

Hisašiho Ovady vysvětlil, že se nezabýval otázkou práva na sebeurčení, ani politickými implikacemi deklarace,

nýbrž pouze hledáním odpovědi na dotaz, zda deklarace o nezávislostii Kosova byla či nebyla v souladu s

mezinárodním právem. Soud tedy vůbec neřešil podstatu věci, totiž zda pokus o secesi byl legální. Jinými slovy:

každý si může vyhlašovat nezávislost jak je mu libo, mezinárodní právo tím neporušuje. Podstata věci tím byla

vržena zpět na politickou půdu, tam, odkud přišla, tedy do New Yorku, do sídla OSN. Nebylo by se co divit, kdyby

mnohý politik dneška ohodnotil tento výkrut mezinárodního soudu jako elegantní ritern. V září se sejde Valné

shromáždění OSN a bude muset tento vrácený míček zpracovat. Mezitím bude samozřejmě pokračovat brutální

nátlak na státy, které dosud samostatnost Kosova neuznaly (123 ze 192 členských států OSN), aby tak do doby

zasedání Valného shromáždění OSN učinily. Ušetřeno nezůstane ani několik států €U, kterým bude s největší

pravděpodobností ntenzivně podsouván argument o potřebě sjednocení se v zájmu společné budoucnosti. V

souvislosti se čtvrteční demaskací instituce světové spravedlnosti není možno nepoukázat na minimální zájem médií

v České republice, pomineme - li několik stupidních a dosti přihlouplých (nejde - li ovšem přímo o záměr) zmínek,

uvedených hedlajny typu: "Mezinárodní soud potvrdil, že odtržení Kosova bylo legální" a pod.

   Není překvapením, že představitelé dočasných kosovských institucí ihned po přečtení rozsudku

interpretovali jeho obsah jako potvrzení nezávislosti Kosova. Dá se rovněž očekávat, že i některé dosud váhající

státy se odhodlají k oficiálnímu uznání nezávislého Kosova, aby se tím zbavily nechutného nátlaku ze strany U.S.A.

a jejich evropských spojenců. Spekulovat o výsledku nadcházející bitvy o Kosovo na půdě OSN by v této chvíli

bylo neseriózní. Zdá se, že pozice Srbska byla "lišáckým" vyjádřením mezinárodního soudu spíše oslabena,

bez ohledu na to, že soud ve skutečnosti neposvětil pokus o secesi Kosova a Metochije. Vytvořil ovšem dosti

širokou bránu, kterou mohou do světové veřejnosti proudit mnohé interpretace právě opačného vyznění. V takto

zkomplikované pozici stojí před srbskou diplomacií velmi obtížný úkol, totiž přesvědčit politickými argumenty

(pokus o argumentaci právní smetl ze stolu svým rozhodnutím mezinárodní soud) světovou veřejnost, že loupež

části srbského území, provedená společnou rukou separatistů a některých nejvýznamějších států

světa, je špatná a neměla by být tolerována a že mezinárodní společenství by nemělo přistoupit na záměnu práva

mezinárodního právem silnějšího.

   €vropa, zdá se, před několika dny nezměnila, nýbrž potvrdila svůj směr. Všemohoucí Bůh nechť nás ušetří

důsledků této volby. Kdo může, nechť se kaje a přináší oběti, aby nebyla dokonána tato duchovní sebevražda.

 

KM

   _____________________________________________________________

   Několi poznámek pod čarou:

  • zásoby černého uhlí na Kosovu se odhadují na 15 miliard tun
  • předpokládají se zásoby ropy
  • na území Kosova a Metochije se nacházejí ložiska se 40 ti miliony tun zinku a olova
  • jsou zde ložiska mědi, zlata, stříbra, uranu a kobaltu
  • americká základna Camp Bondsteel, rozkládající se na několika stech hektarech srbského území v Kosovu,

         čítající na tři sta různých objektů a přes sedm tisíc vojáků, se nachází v    blízkosti budoucích  energovodů

          a může sloužit jako zásadní strategický bod k jejich kontrole

  • kdo chce, může se zajímat o aktivity (nejen) amerických a britských firem v Kosovu a Metochiji,

         i některých významných politických exponentů (např. bývalé ministrině zahraničí U.S.A.

        M. Allbrightové a dalších)